Druhou jarní bylinkou, kterou tu na blogu chci zmínit (a někomu možná představit), je bršlice kozí noha. Najdete ji skoro všude - my ji máme na předzahrádce i na zahradě, roste úplně kdekoli a oddenkuje, tedy množí se podzemní sítí oddenků, což je pro většinu zahrádkářů pohroma. Zbavit se bršlice je totiž velmi obtížné, člověk musí z půdy vysbírat i ty nejmenší kousky kořenů, jinak se zase objeví. Nám ale nevadí, máme ji rádi.
Patří totiž mezi první jarní "salátovky" - roste podobně jako ptačinec v době, kdy toho ještě nad zemí je celkem málo. Bršlice zpravidla vystrčí první lístky už ve druhé polovině března, v dubnu se pak pěkně rozjede. Sbíráme ji od dubna do května, později už mají listy hořkou pachuť.
Bršlice obsahuje vysoké množství vitamínu C, proto byla v minulosti používána při kloubních a kostních potížích - vitamín C totiž podporuje vývoj kostí a chrupavek. Proto byla bršlice lékem při dně a dalších kloubních nemocech. Koupel z kořenů bršlice pomáhá při bolestech nohou, takže pokud máte problémy s bolestmi kotníků nebo prstů na nohou, můžete ji vyzkoušet. Je močopudná a také projímavá, proto byla využívána i při nemocech zažívacího ústrojí.
Navíc je to bohatý zdroj rostlinných bílkovin, je tedy vhodná při vegetariánské nebo veganské stravě - a je rozhodně levnější než jiné, často dovážené zdroje rostlinných bílkovin. Ostatně, stačí zajít na jaře do listnatého lesa a natrhat si ji.
A co se týká použití v kuchyni, můžete bršlici upravit jako špenát, tím ale ztrácí většinu vitamínů a minerálů, které obsahuje. My ji přidáváme do velikonoční nádivky/sekané, a to hlavně mladé, světle
zelené lístky, které jsou nejchutnější.
Je možné ji ale třeba nasekat
na chleba s máslem, do tvarohové pomazánky a podobně. Můžete ji přidat do smetanové omáčky, do polévky nebo do karbanátků, udělat z ní smoothie, naložit na zimu jako kysané zelí, případně zamrazit pro pozdější využití.
Zde další recepty s bršlicí:
Žádné komentáře:
Okomentovat